Ekotop: Převažují svahy jižních expozic, méně strmé svahy expozice východní až severovýchodní, v nadmořské výšce 280 – 380 m. Podloží tvoří fylity, do severní části okrajově zasahují vilémovické vápence. Převládajícím půdním typem jsou mezotrofní až eutrofní hnědé půdy, na slunných expozicích vysýchavé. Mírně teplá až teplá poloha.

Mozaika různověkých porostů s dominancí dubu zimního, s příměsí habru a buku, promíchaná s různověkými borovými porosty. V keřovém patře svída krvavá a brslen bradavičntý. V bylinném podrostu se uplatňují především teplomilné hájové druhy – Poa nemoralis, Melica uniflora, Brachypodium pinnatum, Astragalus glycyphyllos, Alliaria officinalis, Conyza squarrosa, Hieracium sabaudum, Lathyrus niger, Lembotropis nigricans, Sedum telephium ssp. maximum aj. V ekotonu lesního okraje dále rostou např. Bupleurum falcatum, Scabiosa ochroleuca, Calamintha clinopodium a Gentiana cruciata (4 vitální trsy v ekotonu mezi lesním porostem a loukou na východním svahu nad šroubárnou).

Ohrožení: Převážně dubové porosty jsou postupně převáděny na borové monokultury.

Zásady péče: Při probírkových zásazích podporovat jednotlivě vtroušený buk. Nedopustit další přeměnu na borové monokultury. Individuální ochranu si zasluhuje mohutný starý buk s datlí dutinou ve vrcholové části lokality.

ÚSES: Ekologicky významný krajinný prvek. Význam lokální. Lokalita leží poblíž trasy nadregionálního biokoridoru, probíhajícího údolím Svratky.¨

Biota:   2 B 3: Fagi-querceta typica

2 B/D 3: Fagi-querceta tiliae

3 B/D 3: Querci-fageta tiliae-aceris