Ekotop: Část vrcholového hřbetu a velmi strmé svahy východní až severovýchodní expozice do údolní nivy Svratky v nadm. výšce 260 – 400 m. Skalní podloží zde tvoří devonské vápence vilémovické, které na kamenitých svazích vystupují ve skalních stupních. V úpatní části svahů jsou dva opuštěné lomy. V menším (jižním) z nich je vchod do drobné Vavříčkovy jeskyně. Půdním typem jsou rezivé rendziny.

Smíšené, převážně listnaté porosty (dub zimní, habr, buk, javor mléč, javor klen, babyka, lípa širokolistá, vzácně i břek, ve spodní části vtroušeny jehličnany – jedle, borovice lesní, smrk). V keřovém patře rostou brslen bradavičnatý, svída krvavá, vzácně i dřín, na skále mohutný exemplář břečťanu popínavého. Druhově bohaté bylinné  patro tvoří Poa nemoralis, Melica nutans, Melica uniflora, Carex digitata, Asperula odorata, Asarum europaeum, Alliaria officinalis, Bupleurum falctum, Campanula persicifolia, Calamintha clinopodium, Convallaria majalis, Conyza squarrosa, Digitalis grandiflora, Vincetoxicum hirundaria, Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Tithymalus cyparissias, Tithymalus polychroma, Epipactis helleborine, Lathyrus niger, Lathyrus vernus, Lathyrus sylvestris, Polygonatum odoratum, Pulmonaria officinalis, Mercurialis perenis, Vicia pisiformis, Viola hirta aj. V ekotonu navíc rostou Scabiosa ochtoleuca, Origanum vulgare, Melampyrum nemorosum, Agrimonia eupatoria, v několika trsech i Tretorhiza cruciata. V opuštěných lomech probíhá přirozená sekundární sukcese. Nálet dřevin zde tvoří kromě shora uvedených druhů i bříza. Ze vzácnějších bylin a trav zde rostou např. Melica transsilvanica, Veronica teucrium (zřejmě nejsevernější lokalita v povodí Svratky), Verbascum austriacum, Gentianella ciliata, ve skalních štěrbinách Asplenium ruta-muraria aj. Nepodařilo se ověřit výskyt některých vzácných druhů, uváděných J. Šmardou – Cyclamen purpurascens, Orchis purpurea, Bothriochlos ischaemum, Pulmonaria molissima, Saxifraga tridactylites (1930).

Ohrožení: Významná část krasových jevů byla zlikvidována těžbou vápence. Velmi negativním zásahem současného lesního hospodářství je realizace holosečí na strmých kamenitých svazích a jejich zalesňování borovicí.

Zásady péče: Porosty na strmých kamenitých a skalnatých svazích je třeba vyčlenit do lesa ochranného na extrémním stanovišti a ponechat přirozenému vývoji. Schnoucí jehličnany je třeba průběžně odstraňovat. Do borových kultur na holosečích je nutno vnést původní listnáče. Opuštěné lomy je žádoucí ponechat přirozené sukcesi., pouze v místech výskytu vzácných heliofilních bylin (Gentianella ciliata, Veronica teucrium) je nutno odstraňovat nálet dřevin.

ÚSES: Ekologicky významný krajinný celek. Význam regionální. Lokalita leží v trase nadregionálního biokoridoru údolního zářezu Svratky.

Biota:   2 D 1: Corni-querceta superiora

2 B/D 3: Fagi-querceta tiliae

2 C-C/D 3: Tili-acereta